Ivan Jilemnický


 

Narozen
1944 Hořice v Podkrkonoší
 
Studium 
Střední uměleckoprůmyslová škola sochařsko-kamenická v Hořicích
 
Realizace soch a projektů, výstavy
Je spoluzakladatelem galerie Genesis v Praze na Vinohradech a pracuje jako výtvarný redaktor časopisu Kámen. K sochařině jej přivedlo již samo jeho rodiště, inspirující hrou barev na pískovcích, a měl jej ve vínku, podobně jako jeho sestra Ellen: otec Alois, středoškolský profesor, napsal knihu Kámen jako událost. Také Ivan Jilemnický vydal knížky – s básníkem a malířem Pavlem Rejchrtem: Před tváří Boží: Sochy a básně, a Tvárnosti tušeného. Režisér Petr Skala natočil o Jilemnickém dokument Tvarosloví. Zúčastnil se řady sochařských sympózií a kolektivních výstav a je zastoupen mj. v Galerii hl.m. Prahy, v Masarykově galerii v Hořicích, v Rabasově galerii v Rakovníku i v soukromých sbírkách. Ivan Jilemnický je především sochařem monumentů, ale i menších artefaktů a reliéfů. Jeho přední inspirací je příroda a postižení její duchovní podstaty (Vodopád, Vlasy ve větru, Duha, Krásná je modrá obloha), některá díla mají výslovně biblický námět (Šťastné poselství, Naděje). Navazuje na domácí sochařské tradice, pracuje převážně s pískovcem a dřevem, někdy užívá barevnou polychromii. Snahou o čistý redukovaný tvar nemíří k abstrakci, ale k archetypální paměti, jeho díla jsou metafyzickým obrazem přírody a lidské existence, metaforou plynutí času a věčnosti vesmíru. S prací Ivana Jilemnického v plenéru se můžeme setkat na různých místech republiky (Plzeň, Olomouc, Kostelec n.O.), v evangelických modlitebnách (Hořice, Most, Praha Strašnice), v Praze např. v Botanické zahradě UK (Pocta českým botanikům) či ve strašnickém parku Na Vinici (Bouře, Vodopád), v Trmalově vile v Praze (Řečiště). V roce 2008 byla slavnostně otevřena křížová cesta u obce Stanovice u Kuksu ve východních Čechách, pro kterou vytvořil plastiku Světlo v temnotách.

Účast na symposiu Cesta mramoru 2011:

Další fotografie sochy Krásná je modrá obloha II